Vše se datuje přibližně tisíc let zpátky, když Číňané objevili v pravdě pravý poklad – nebylo to zlato, ani drahokamy, byla to jednoduchá plevel připomínající rostlina, která jim obohatila život. Podobou připomínala menší stromek s průměrnou výškou 2 až 3 metry, ale někdy vyrostla až pětimetrové výšky. Na jejích dlouhých stoncích rostli listy, které byli podobné lidské ruce s pěti prsty. Plody této rostliny obsahovala semena s výbornou chutí a stonky byly plné vláken, jemných a přesto nezničitelných.
Rostlina byla nacházena na nejrůznějších druzích půdy, nejvíce tam, kde půda byla hluboká s dostatkem vody. . Její semena se brzy dostala i na jídelníček, listy se používali na léčení bolestí, a z vláken stonků se vyráběla látka, která měla za účel chránit tělo před větrem a mokrem. Číňané tuto rostlinu nazývali “Ma”. Cesta konopí kolem světa zřejmě začíná v Číně. Lidé se setkávali a povídali si a předávali dobré nápady. A tím se pověst u účinky šířili do celého světa. “Ganja” jí říkají Indové, “Cannabis” říkají Řekové, německy mluvící země “Hanf” A jek jsme ji nazvali my? „Konopí“.
Jak červená nit vede cesta této rostliny dějinami přes keltská knížata, i Vikingy, Tráky a v hrobě Adelgundy, královny Merowingů byli objeveny jemné a nápaditě zpracované šaty z konopí. Zřejmě to byli její nejoblíbenější šaty, když si je chtěla odnést sebou na věčnost.
Díky Kryštofu Kolumbovi se rostlina dostala za Atlantik, v podobě oblečení pro námořníky a jako plachtovina, protože již záhy byli objeveny dobré vlastnosti konopné látky: je na těle lehká a vzdušná, odolává vlhku i mokru a takřka neroztrhatelná. Američané pojmenovali tuto rostlinu “Hemp” a látku z ní použili pro svou státní vlajku. První džíny které vyrobil Levi Strauss byli z konopí.
Konopí zdomácnělo po celé zeměkouli, lidé je sázeli, využívali a vážili si ho a uctívali. Ale pak bylo konopí zakázáno, zapuzeno a takřka zapomenuto. Nahradila ho bavlna a chemická vlákna. Bylo zakázáno jako omamný prostředek. A na čas zapomenuto.
Konopí se v českých zemích využívalo již od středověku v domácnostech se s ním svítilo a vyráběli se z něj provazy a látky, semena sloužila za potravu hospodářským zvířatům, ale také se z nich vařila polévka a lisoval se chutný potravinářský olej. Ve chvíli uvolnění světového obchodu počátkem 20. století byla domácí produkce vytlačena z trhu zahraničním průmyslově pěstovaným dovozem. Pokusy s průmyslovím pěstováním konopí byli ukončeny v padesátých letech a veškerá produkce byla přesunuta na Slovensko. Poslední Slovenská pětírna skončila provoz v roce 1987.